Čína těží asi 70 % světových vzácných zemin a rafinuje 91 % celkových zásob, včetně amerických materiálů posílaných ke zpracování. Tato dominance je důvodem, proč se USA do roku 2030 posouvají k 94% domácím zdrojům vzácných zemin, protože v současnosti jsou téměř zcela závislé na čínském zpracování a výrobě magnetů, přestože mají vlastní zásoby nerostů v zemi. Konkrétně u AI se vzácné zeminy nacházejí v kritické infrastruktuře pod hardwarem, na který se všichni zaměřují. Datová centra používají magnety vzácných zemin v pevných discích, motorech, chladicích systémech a energetickém zařízení. Jak se modely AI rozšiřují a datová centra se rozšiřují pro větší pracovní zátěž, poptávka po těchto magnetech exponenciálně roste. AI soutěží s elektromobily a větrnými farmami o stejnou omezenou nabídku magnetů, což znamená, že náklady a dostupnost vzácných zemin přímo ovlivňují kapitálové výdaje datových center a rychlost, jak rychle firmy skutečně mohou nasazovat AI infrastrukturu ve velkém měřítku. Nedostatek nebo cenový nárůst magnetů vzácných zemin znamená pomalejší výstavbu datových center, vyšší výpočetní náklady a zpožděné nasazení AI modelů. Pokud Čína zpřísní export nebo zpracovatelské kapacity vzácných zemin, zpomalí to, jak rychle svět dokáže vybudovat AI výpočetní techniku.