Vlastně mi připadalo trochu divné kreslit z neutrálnější perspektivy. bez strachu a zášti v mysli. Skoro jako kdyby tam ta bolest nebyla, nestálo by za to ji vyjádřit. Ale držet se bolesti a nutit se do stejného cyklu by bylo jen projevem mizerného života. To je jen setrvání v režimu oběti. jak dlouho bych v této smyčce zůstal? A tak jsem se vydal na cestu, abych se dozvěděl o jiných perspektivách a významech. A jak se uzdravit. A smysl a novou inspiraci jsem našla v samotné cestě. Při přijímání opatření.